Někdy si myslím, maminko zlatá,

kdo je z vás hodnější? Ty nebo táta?

Už to vím, maminko, ale buď zticha,

tvá pusa sladká je, tátova píchá..

Pět ježibab s jedním uchem

jako hejno letí vzduchem,

leti, letí, v letu svačí,

pět ježibab na tryskáči. 

Chválím tě, Země má,
tvůj žár i mráz,
tvá tráva zelená
dál vábí nás.
Máš závoj z oblaků
bílých jak sníh.
Hvězdo má, bárko zázraků
na nebesích.

Krávy mají telátka,

klisny mají hříbátka,

ovce mají jehňátka,

kozy mají kůzlátka,

slepice má kuřátka,

husy mají housátka

kachny mají káčátka,

fenky mají štěňátka,

kočky mají koťátka,

mámy mají miminka,

jako moje maminka.

V Strakonicích za oltářem 

leží dudy i s dudářem,

kdo nevěří,ať tam běží,

snad tam dudy ještě leží.

My jsme malí ušáci,

nemáme nic na práci,

trénujeme běhy, skoky,

přes pařezy, přes potoky.

Trénujeme kotouly,

nekoukáme na bouli.

Hody, hody, doprovody,

dejte vejce malovaný,

nedáte-li malovaný,

dejte aspoň bílý,

slepička vám snese jiný. 

Jaro dělá pokusy, vystrkuje krokusy,

dříve než se vlády chopí, vystrkuje periskopy.

Než se jaro osmělí, vystrkuje podběly,

ty mu zase dolů hlásí čerstvé zprávy o počasí.