Kouká žabička,

to je kapička?

Jedna druhá, třetí,

z mraku na ní letí.

Smutná knížka

Zaplakala knížka,

vytrhli z ní list.

Co si jenom počnu?

Kdo mě bude číst?

Dobro nad zlem nevyhraje,

nemám konec pro pohádku,

pomozte mi, dobří lidé,

dejte mě zas do pořádku.

Vrátíme list na své místo,

platí pravda odvěká,

ke knížce se chovej slušně,

je to přítel člověka.

Dneska děti slaví svátek,

je tu křik a trochu zmatek.

Všichni se dnes veselí,

nikdo není v posteli.

Dovádí se, tancuje,

hudba k tomu zahraje.

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět,

leť beruško poznat svět!

Ať já můžu spočítat,

tvoje tečky na křídlech.

Přiletěla od sluníčka,

pak mi sedla do dlaně:

"Pět jich nosím na kabátku,

dvě mám ještě schované.

Já jsem ještě malinká,

ne jak moje maminka!

Ještě počkej jen pár dní,

sluníčko mi vykouzlí

ty dvě, co mi schází ještě,

i já budu sedmitečné! 

Malá včelka

Tvrdila mi ráno včelka,

že jsem malý, ona velká.

Jak to vlastně včelka myslí?

Co to plácá za nesmysly?

Já jsem přece velký dost,

rostu mámě pro radost.

Maminka je moje kráska,

maminka je klid a láska.

Když se na mě usměje,

hned na světě krásně je.

Je to poklad, který mám,

nejcennější, jaký znám.

Abraka dabra, láry, fáry,

kostěná noha, černá Máry.

Čarujem bouřku, čarujem sucho,

na čáry stačí Babské ucho.

Na čáry stačí čertí rohy,

dva zuby dračí, muří nohy.

Čarujem, čarujem, máme hůlku -

někdo má malou, někdo půlku.

Enyky benyky, hadí jedy,

mávneme hůlkou naposledy:

Ať je tu pití, jídla ranec,

ať je tu hudba, divoký tanec! 

Mám zelenou barvičku,

tou nakreslím travičku,

žlutou tužkou housata,

zasvítí jak ze zlata.

A červená barvička?

Ta nakreslí jablíčka.